Obyvatelstvo

Vývoj Liboše ve XX. století

Za Rakouska byl vývoj Liboše pomalý a v letech 1900 - 1921 se zvýšil počet domovních čísel ze 72 na 79, počet obyvatel ze 458 na 468. Po osvobození za první republiky nastal čilý stavební ruch i v Liboši, neboť ve svobodném státě snažili se lidé i svobodni ve svém bydlet. V těch 1931 až 1950 přesunul se stavební ruch v Liboši k silnici ke Štěpánovu, k Oskavě a k silnici proti Hájku. Vznikly tak tři nové ulice a Liboš vzrostla v těch letech o 32 novostaveb rodinných domků, ale přitom počet obyvatel klesl ze 468 na 375, což bylo všeobecné ve venkovských obcích. V  dalších 27 letech 1950 až 1977 a to hlavně po okupaci pokračoval dál stavební ruch výstavbou 22 rodinných domků - vil v ulici ke Štěpánovu a u Oskavy. Roku 1960 byla Liboš sloučena s Krnovem a roku 1974 se Štěpánovem a v době sloučení měla 167 domovních čísel a 523 obyvatel včetně Krnova. K 1. 1. 1978 dosáhla Liboš 171 domovních čísel, z toho Liboš 82, Jílkov 51 a Krnov 38.

Dříve samostatná obec Krnov byla sloučena roku 1960 s Liboší a Liboš byla sloučena 1. 1. 1974 se Štěpánovem spolu s Mor. Huzovou a vytvořili tak střediskovou obec Štěpánov téměř se 4000 obyvateli. Zajímavé jest dvojí číslování domů, zvlášť pro Liboš a zvlášť pro Jílkov, které dosud trvá (pozn. toto již dnes není pravda). Toto dvojí číslování působí vážné potíže, které by se daly odstraniti zavedením úředního pojmenování jednotlivých ulic a opatřením jich pořadovými orientačními čísly, přičemž domovní popisná čísla by zůstala.

Číslování domů zavedeno za Marie Terezie roku 1771 a začínalo vždy ve vsích od prvního domu po pravé straně vesnice ulicí, kterou přijížděla vrchnost. Přijížděla tedy vrchnost od Řiče nynějším Krohéčím a odtud postupovalo číslování domů až po č. 17 a odtud se vracelo po levé straně vesnice. Liboš tedy měla asi 26 čísel.

Dnešní Liboš s Jílkovem má asi 10 ulic s názvy: Krohéčí, U mlýna, U Kapličky, Na Trávníku, U hájku, U splavu, U býčně, Velký Jílkov, Malý Jílkov. Svérázná jsou přízviska velmi početného rodu Bittnerů, kterými se navzájem rozlišovali: Devátý, Zámlenský, Krohécký, Monik, Žeratský, Čtvrtník, Hudebník a Janek.

Liboš byla zemědělskou obcí s velmi vyspělým zemědělstvím, kterému odpovídá prvotřídní řepařská půda vklíněná mezi toky Oskavv a Řiče. Značná výměra katastru bývala zaplavována vodami těchto hraničních toků a zimní a jarní záplava byla vítána, jenžto zaplavovala převážně louky, ale horší bývala „hrubá voda' ve vegetačním období. Vyřešila to regulace obou toků a louky dosud zaplavované, převážně a postupně byly zorány a přeměněny v prvotřídní ornou půdu. Katastr má výměru 387,8896 ha, z toho 370 ha zemědělské půdy, a jeho pozemky byly uceleny 1932 - 34, čímž docíleno dalšího zlepšení v obdělávání a výnosu pozemků a drenážovány v roce 1973. Původně se osíval katastr obilím a Inem. Postupně od r. 1771 se pěstovaly brambory a od roku 1870 řepa cukrovka. Mnoho péče bylo věnováno chovu hovězího a vepřového dobytka a v roce 1901 bylo v Liboši 74 koní, 182 skotu a 162 vepřů, Zajímavé jsou názvy některých pozemků: Na starých lukách, Na nových lukách, Nivy, Rajcůva, V drahách, U zvonice, U hájku, U vrbin, Víšeňky, Dělnicko, U hluboké cesty, Za hlubokou cestou, Hliník, Na Peřinkovskym. Tyto názvy polí a luk založením JZD g. vytvořením honů postupně zanikají. Při soutoku Řiče a mlýnského toku býval prutnik Kamenická Vojtěcha.

Pozemky mezi Oskavami a mlýnským tokem Oskavy byly louky a na těchto lukách se konal ještě v roce 1928 Letecký den 7. 11. 1928 za účasti 4000 návštěvníků. Start byl u betonové lávky přes Oskavu u kostela sv. Vavřince a lety předváděla dvě letadla olomouckého aeroklubu. Po ukázkových letech následovaly lety s obecenstvem za poplatek 50Kč a byly hojně použity. Na lukách mezi Říčou a mlýnským tokem Oskavy bývaly hasičské a jiné slavnosti i koňské dostihy. Dnes jsou všechny tyto louky zorány.

Po okupaci prodělalo naše zemědělství velké proměny a tedy i libošské a místo četných zemědělských hospodářství o různých výměrách nastoupila jedna velká hospodářská jednotka družstevní. Došlo k tomu po úporném a dlouhém jednání, jež vedlo konečně k založení Jednotného zemědělského družstva (JZD) Liboš roku 1956, které sdružilo všechny držitele pozemků v jednu velkou hospodářskou jednotku. V roce 1961 sloučeno JZD Liboš s JZD Krnov v JZD Liboš a postupně vybudovalo po levé straně hnojické silnice nad Hliníkem farmu s administrativní budovou a v této farmě soustředěna živočišná výroba družstva. Roku 1974 došlo k dalšímu sloučení s JZD Štěpánov s názvem JZD Štěpánov.

Důležitou složkou pro zemědělství i pro vlastní vesnici Liboš jsou vodní poměry, které vytváří toky Oskavy a Řiče. Oskava tvoří hranici mezi Liboši a Štěpánovem a její mlýnský náhon protéká téměř celou vesnicí. Název Oskavy se poprvé připomíná roku 1459 jako Stará Oskava, která pramení pod Vysokým Jeseníkem a její lok měří 47 km. Ježto působila časté záplavy pozemků, byl její tok v letech 1912 - 1921 od vyústí do Moravy ažpo žerotínský mlýn regulován. Mlýn u Liboše se připomíná již roku 1601. Dne 27. 4. 1925 bylo úředně vyhlášeno přejmenování Libuš na Liboš.

Hrst historických vzpomínek i z posledních let Liboše uzavírám zajímavými daty z posledního sčítání lidu I. 12. 1970, které jsou zrcadlem tehdejších poměrů libošských po všech stránkách. V Liboši s Krnovem bylo 1. 12. 1970 167 domů obydlených se 191 domácnostmi a v nich bydlelo 528 osob z toho 253 mužů a 275 žen. Dětí a školáků do 14 roků se napočítalo 122 a mužů ve stáří 15 - 59 roků 142 nad 60 let 50, zatímco žen od 15 do 54 roků bylo 135 a nad 55 roků 81. V zemědělství pracovalo 118 obyvatel 42,6%, v ostatních odvětvích 82 a v průmyslu 77 občanů. Ze 175 obydlených bytů bylo 72 o jednom pokoji, 54 o dvou pokojích, 40 o třech a9o více pokojích. Do roku 1900 vystavěno 79 domů (45,1%) v letech 1900 - 1945 70 domů a v letech 1946 a později 22 domů. Vodovod byl zaveden v 92 bytech a koupelna v 76 bytech. Ústřední topení má 50 bytů.

Ekonomicky aktivních bylo 227 obyvatel z toho 152 mužů a 125 žen a 164 občanů pracuje mimo bydliště. V roce 1976 bylo v obci 37 aut.

Za vydatnou pomoc při získávání zpráv a dat o Liboši hlavně z tohoto století (pozn. 20. stol.) děkuji srdečně libošskému rodáku Česlavu Dokoupilovi, důchodci ze Štěpánovu. Zapsáno v roce 1978.